Sportovní rybářství Jestřabice
Soukromý rybolov v blízkosti Kyjova
Nepřehlédněte
Ryba roku 2007
Celoroční soutěž o největší rybu
Fotogalerie
Máme se čím chlubit
Závody a jiné akce
Vítězové a poražení
Představení týmu
Ohlédnutí za přívlačovou sezónou 2009
Je začátek roku 2010 a já se pokusím, tak jako každoročně udělat malou rekapitulaci, takové malé ohlédnutí za celou loňskou sezonou. Pokusím se Vám ve zkratce přiblížit jednotlivé ligové závody tak, jak jsme si vším prošli od prvního do poslední závodu až k samotnému vyhodnocení, ale to Vám zatím neprozradím.
Náš závodní přívlačový tým Jestřabice chytal ve složení Tomáš Krejča a Jožka Foltýn, v této sestavě chytáme I. ligu v přívlači. Pro nezasvěcené je to pro rok 2009 nejvyšší soutěž a od letošního roku přibude extra liga. Celá soutěž začíná divizí, následuje druhá a první liga a nově od roku 2010 - extra liga.
V I. lize soutěžilo 16 dvoučlenných týmů. Chytalo se na revírech po celé republice a byla celkem tři kola – samostatné závody.
První ligové kolo proběhlo v květnu ve Vyšším Brodě na pstruhové Vltavě 27.
S Tomášem jsme tento závod vyhodnotili jako smolný a vzali si z něho ponaučení. Řekli jsme si, že máme přece ještě dva závody k dobru a že není nic ztraceno. Stále můžeme navázat na výsledky minulého roku, kdy jsme v lize skončili na pěkném druhém místě. První den se nevydařil, zpočátku braly ryby velice dobře, bohužel se v průběhu dne zvedla voda a pstruhů a tloušťů se chytalo podstatně méně než je zde obvyklé. Druhý den nám už štěstí trochu přálo a mizerný výsledek ze soboty jsme vylepšili. První ligové kolo jsme tak ukončili na 9. místě.
Na druhé kolo jsme se vypravili v srpnu do Přelouče na Labe 27.
Tato voda je dosti tloušťová, tak jsme tomu přizpůsobili i taktiku lovu a volbu nástrah. Tomáš ,ráno na těžkém úseku, chytil pár tlouštíků a to stačilo na devítku. Můj odpolední úsek byl na dosti zarostlém slepém rameni Labe, v silném dešti se okounům a štikám moc nechtělo. Na gumičky a marmyšky jsem nakonec vychytal 9 okounů a jednoho sumečka Trumena a byla z toho pěkná dvoječka.
Druhý den se vyčasilo a dalo se předpokládat, že rybám bude více chutnat. Tom ráno vychytal sedmičku, což zlepšilo náladu a my jsme měli šanci bojovat o bednu. Já jsem měl odpoledne rychlejší vodu, tak jsem využil šanci a dařilo se. S osmi tloušti a slušným bolenem na závěr z toho byla opět dvojka.
S napětím jsme čekali na vyhodnocení druhého ligového kola. K naší smůle nám uniklo vítězství o jediný bodík, ale i druhé místo je super. Toto vítězství nám hodně pomohlo a my mohli v koutku duše pomýšlet i na příčku nejvyšší.
Poslední třetí kolo se konalo v Havlíčkově Brodě na řece Sázavě.
Tlouštová voda vyhovuje nám oběma a tak jsme se těšili. Při tréninku jsme si dobře zachytali, důkladně prošli závodní úseky a stanovili taktiku na samotné finále. Při losování nám přálo štěstí a já jsem už nemohl dospat .
Ráno začínal Tom. Popřál jsem mu štěstí a už mířím na stanoviště, které mi stanovil los jako rozhodčímu. Vodou se ke mně nesly zprávy, že Tom je na tom dobře. Po dopoledním kole měl Tom důvod se radovat - udělal jedničku. Odpoledne nastupuji já, můj úsek se mi líbí. Rotačka se poprvé roztočila v proudu a už tam byl pěkný tloušť a za ním hned další. Dobrý začátek, říkám si. A s 20 zapsanými rybami v boďáku jsem na konci dne zářil radostí. Také za jedna. Díky Petře, říkal jsem si.
Druhý den Tom nastoupil na trochu těžší místo, ale věřil si a se 7 rybami udělal šestku. Teď to bylo na mě, obul jsem se do toho a po rotaci jsem zjistil, že jsem zatím druhý za Davidem Maixnerem, který měl mírný náskok. Díky Tomovi, který zjistil, že na fleku, kde nastupuji, nachytal závodník na stříbrné rotačky dva tlouště a dvě štiky, jsem to zkusil na tmavé rotačky. Bohužel nic. Napadlo mě zkusit wobler v barvě okouna a tato volba se ukázala správná. Za půl hodiny se mi podařilo chytit 5 štik od 47 do 67 cm. Můj vítězný výkřik „čivava“ se nesl vodou hodně daleko. Byla z toho zase jednička. Dvě jedničky za víkend, to se mi ještě nepodařilo.
Teď už prozradím i pointu, nyní jsme i my už věděli, že celkové vítězství je jasně naše. Obrovská únava se mísila s radostí. Stali jsme vítězi posledního třetího kola a zároveň jsme zvítězili i v celkovém pořadí za celou sezonu a to s velkým náskokem.
Gratulace a ohromná radost nás hřály u srdce. Teď s odstupem mohu říct jediné, fakt vydařená sezona. Pro mě to bylo i zadostiučiněním, v r.2008 mi o jeden bodík utekl titul nejlepší závodník přívlače a letos se mi to podařilo, takže radost dvojnásobná.
Všichni kdo závodí, ví že je to velice vyčerpávající a náročný koníček. Není to jen o tom odchytat pár závodů, je to celoroční práce, neustálé tréninky a prakticky pořád na rybách. Doma mi to prochází, protože už ví, že je to pro mě srdeční záležitost a bez jejich podpory bych to ani nemohl dělat.
Jsem rád, když mohu své zkušenosti předávat dál. Když poradím rybářům, kteří o přívlači jen slyšeli a nevěděli skoro nic a potom vidím, jak jim to jde, jak je to baví a jsou úspěšní, tak to je pro mě opravdová odměna a já vím, že to, co dělám, má smysl. Ideální je k tomu právě přehrada v Jestřábicích. Pořádá se tady několik přívlačových závodů, kterých se jako tým účastníme.
Ale nejenže se tady konají různé závody pro všechny kategorie ať už muškaření, plavaná atd., ale díky obětavosti a ochotě manželů Šlesingerových se zde konají i různá setkání a soustředění. Vzpomenu např. setkání, které už poněkolikáté na přehradě proběhlo. Přijedou děti i dospělí nad kterými má patronát nadační fond Gemáček a Javorníček. Tyto lidičky jsou všichni nějakým způsobem handicapovaní, mají různá postižení, která jim ale nebrání, aby se i oni bavili. Kolega a kamarád František Cafourek (bez něj by to ani nešlo) spolu s ostatními přijedou, aby si tu zachytali, odpočinuli a navázali nová přátelství a hlavně ukázali“děckám“, jak se chytají ryby. Moc rád se této akce účastním a pomůžu, protože mám hrozně rád pocit, který tady zažívám. Je to bezprostřední, nefalšovaná radost, kterou všichni přítomní prožívají při každé zdolané rybě.
Taková pomoc má pro mě smysl.
Nebo třeba soustředění juniorů v přívlači, které na přehradě v Jestřabicích také proběhlo . Další kamarád Václav Nekvapil, který se věnuje mladým rybářům mě požádal o pár rad. S potěšením jsem jim mohl ukázat přímo na přehradě některé taktiky lovu, práci s nástrahou ve vodě a když den na to, na Mistrovství Slovenska juniorů v přívlači obsadili ty nejvyšší příčky, tak to je také moment, kdy si říkám, že tato práce má smysl. Obdivuji Vaška, trenéra, který toto vše pro mládež dělá.Možná si tento článek přečtou i rybáři, kteří stále jen remcají, jsou nespokojení a kritizují a snad se i zamyslí na tím, co oni kdy udělali pro druhé.
Na závěr ještě novinka, v roce 2010 bude změna v našem závodním týmu Jestřabice. Kolega Tomáš si našel nového hráče, takže jsem stál před rozhodnutím co dál. Kolem mě je spousta špičkových závodníků a nebyl by problém někoho vybrat. Ale to bych nebyl já, abych si to trošku neztížil. Přemýšlel jsem, ale ne zas dlouho, protože mé představy, jak má vypadat týmový kolega, jsou jasné. Jsem pedant a co se týče přístupu k závodění mám vysoké nároky. Nakonec jsem si řekl, přestože ještě nepatřím snad do starého železa, bylo by dobré dát přednost mladé generaci a vychovat si svého nástupce. Vybral jsem si k sobě syna Martina, je mu 19 let a ryby chytá od svých čtyř. Má za sebou několik let závodního muškaření, chytal za RSK Pepa, takže má dobrou průpravu, která se hodí a v přívlači a není žádný nováček. Pevně věřím, že má před sebou budoucnost a že z něj bude jednou ten nejlepší závodník .
Samozřejmě čas ukáže a za rok, až tady budu opět bilancovat uvidíme.
Závěrem nám všem chci popřát krásné úlovky a co nejvíce strávených chvil u vody. Bude mi ctí se s Vámi setkat u vody na rybách, třeba právě na přehradě v Jestřábicích.
Za přívlačové družstvo Jestřabice
Jožka Foltýn